Odhalení pravé identity Jamieho Olivera

Před nedávnem jsem si myslela, že jsem odhalila poslání našeho psa. Velmi jsem se mýlila a nehorázně jsem podcenila um jednoho malého basenjíka. Takové zvíře se přece nemůže spokojit pouze s jedním zaměřením.

Dnes jsem se vrátila domů a Gambo mě podezřele nadšeně vítal. Mrkla jsem okem do pokoje a bylo jasno. Na židli visela taška s pytlíkem mouky a krabicí mléka. A takhle si poradila naše liška:

• taška ohlodlaná
• mouka prokousnutá (a vysypaná ve stylu: to je celý žejdlík mouky, celá hora mouky…)
• krabice s mlékem vytáhnutá na zem, užraný roh

Gambo dnes prokázal svou kuchařskou vášeň. Jenže byla tu ještě jedna záhada.

V krabici nezůstala ani kapička mléka, jenže na zemi taky žádné vlhko není. Tu Gambo přiběhl a strčil do té docela malé díry čumák a začal tam šmejdit jazýčkem (je úplně jasné, že basenji mají dlouhý úzký čumák, aby se jim dobře kradlo z cizích pamlskovníků. Strkat všude nos je jejich vášeň).

Záhada vyřešena, Gambo vypil litr mléka, což jednoznačně prokázal při následném venčení (a to ani neměl pověstné třešně). Jamie Oliver se třese strachem, Gambo je jeho současným největším konkurentem.

Tento příspěvek byl publikován dne 1. 7. 2007 (Neděle) v 22.22 v rubrice Gambo a jeho život. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.

Čtyři komentáře k příspěvku „Odhalení pravé identity Jamieho Olivera”

1. fialova říká:
   4. 7. 2007 v 13.06

   Gambíček se nevzdává naděje, že vás naučí pořádku.

2. Ivana a Sunny říká:
   6. 7. 2007 v 12.29

   souhlasím-to vše Váš Gambíček koná jen kvůli Vám-jak jinak naučit pořádku.
   Minulý týden moje Sunny ukázala,jak málo se ji dostává vydatné stravy. Na procházce po polní cestě,kdy jsem ji chválila jak je hodná,neutíká,po­poběhne a čeká, tak najednou zmizela. Jsem zvyklá, nic neobvyklého a tak čekáme na tu afirckou divošku ještě s kamarádkou a jejím labradorem na místě. Povídáme,občas zapískám a čekáme. Je přeci inteligentní a umí se vrátit. Najednou slyšíme, že kousek od nás v obilí něco chrochtá, něco tam křupe a to mi nejlépe nebylo. Obavy, že z obilí vyběhne prase a při letmém pohledu na okolí, kde nebyl žádný strom, nás přepadl strach, opravdové obavy:-)Jak se zachovat?Kamarádka projevila velikou statečnost a do obilí vhodila drn. Chvilku se nic nedělo a pak přišel jeden zrzavej prcek,vykoukl a opět se vrátil. Jasně-chrochtání a křupání to je moje Sunny-vběhla jsem do místa činu za ní a tam viděla tu úžasnou hostinu. Slepice, bez hlavy, s vnitřnostma napůl venku, Sunny čumák od krve, žlutou ťapku, víc snad popisovat nemusím, neb jsem měla problém udržet svoji stravu za den. Sunny měla břicho plný,že kšíry ji byly malé(my tam jely na kole),cestou vyzvracela první dávku, labrador pohotově ji začal žrát a to Sunny patřičně rozlítilo a hnala ho odhodlána o ni bojovat. Co Vám mám povídat, v noci se vyprazdňovala a já málem taky:-)
   Mějte se moc krásně, jo a Marku – vyměnila jsem svoji foto výbavu za Canon 30D-super, v sobotu vyzkouším na tréninku:-)

3. Hanička a 1 říká:
   11. 7. 2007 v 18.54

   Přesně tak ! Kdyby byla mouka a mléko uklizeno, tak jak je zvykem v jiný ch rodinách, tak se to nestane. 

4. Ivana říká:
   12. 7. 2007 v 12.46

   Trochu mimo téma – nemám na Vás email – o víkendu jsme v Kolíně, pokud budete mít čas a chuť přijet – sobota výstava a neděle dostih.Mějte se a zatím! Rády Vás uvidíme!

Zanechte komentář