<!–texy–>Trochu mimo téma – nemám na Vás email – o víkendu jsme v Kolíně, pokud budete mít čas a chuť přijet – sobota výstava a neděle dostih.Mějte se a zatím! Rády Vás uvidíme!

<!–texy–>Přesně tak ! Kdyby byla mouka a mléko uklizeno, tak jak je zvykem v jiný ch rodinách, tak se to nestane. )))))))))))))))))

<!–texy–>:-) souhlasím-to vše Váš Gambíček koná jen kvůli Vám-jak jinak naučit pořádku.
Minulý týden moje Sunny ukázala,jak málo se ji dostává vydatné stravy. Na procházce po polní cestě,kdy jsem ji chválila jak je hodná,neutíká,popoběhne a čeká, tak najednou zmizela. Jsem zvyklá, nic neobvyklého a tak čekáme na tu afirckou divošku ještě s kamarádkou a jejím labradorem na místě. Povídáme,občas zapískám a čekáme. Je přeci inteligentní a umí se vrátit. Najednou slyšíme, že kousek od nás v obilí něco chrochtá, něco tam křupe a to mi nejlépe nebylo. Obavy, že z obilí vyběhne prase a při letmém pohledu na okolí, kde nebyl žádný strom, nás přepadl strach, opravdové obavy:-)Jak se zachovat?Kamarádka projevila velikou statečnost a do obilí vhodila drn. Chvilku se nic nedělo a pak přišel jeden zrzavej prcek,vykoukl a opět se vrátil. Jasně-chrochtání a křupání to je moje Sunny-vběhla jsem do místa činu za ní a tam viděla tu úžasnou hostinu. Slepice, bez hlavy, s vnitřnostma napůl venku, Sunny čumák od krve, žlutou ťapku, víc snad popisovat nemusím, neb jsem měla problém udržet svoji stravu za den. Sunny měla břicho plný,že kšíry ji byly malé(my tam jely na kole),cestou vyzvracela první dávku, labrador pohotově ji začal žrát a to Sunny patřičně rozlítilo a hnala ho odhodlána o ni bojovat. Co Vám mám povídat, v noci se vyprazdňovala a já málem taky:-)
Mějte se moc krásně, jo a Marku – vyměnila jsem svoji foto výbavu za Canon 30D-super, v sobotu vyzkouším na tréninku:-)

<!–texy–>Gambíček se nevzdává naděje, že vás naučí pořádku.