Gambík si vyrazil na další svůj výlet s výstavou. Tentokrát do Brna. Abychom si moravskou metropoli řádně užili, vyrazili jsme den předem. 

Pelíšek Gambíkovi i páníčkům poskytl Mattýsek a Gambo se odvděčil hned po příjezdu. Ukousnul místnímu plyšákovi ocas. Ocásky jsou prostě nejlepší, jak říká náš rezavý gurmet.

Večer jsme šli na prochajdu do Lužánek. Byla tam pěkná tma, takže jsme byli moc rádi, že má Gambo svítící obojek. Gambo si tam hrál s hezkou irskou teriérkou, která měla taky svítící obojek, takže šly vidět jen dva barevné proužky, jak lítají po louce.

Taky jsme potkali paní s černým pesanem, která nám řekla: „Vy místní máte všichni svítící obojky, já se teprve přistěhovala, taky si ho musím do Lužánek pořídit.“ Kdyby tak paní věděla, že jsme v Lužánkách poprvé…

A v neděli ráno jsme vyrazili na výstavu. Čekal nás takový oříšek – rozhodčí, o kterém koluje nejvíc historek, pan Hořák. Panička měla velký strach, že si vyslechne časté hodnocení tohoto rozhodčího: největší vadou psa je jeho vystavovatel…

Naštěstí to dobře dopadlo, Gambo získal výbornou a panička nebyla okomentována :) Skončili jsme druzí za bráškou Goldym, kterému ještě jednou gratulujeme.

Gambo dostal takovýto posudek:

14 měsíční pes s výbornou hlavou, kde pouze v pohybu více klenutá bedra rozhodla o pořadí. Skus nůžkový, plnochrupý.

Gambo dostal za odměnu hromadu dobrot, i když nejvíc ho nadchlo, že se na něj dojel podívat děda, takže hezky zajódloval, aby mu to dal patřičně najevo. Zbytek dne už Gambík skoro celý prospal, není to jednoduché, odťapkat mezinárodní výstavu.

Tento příspěvek byl publikován dne 16. 2. 2008 (Sobota) v 21.34 v rubrice Gambo a jeho život. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.